 |
Do kompetence ministerstva patří především sociální politika (problematika zdravotně postižených, sociální služby, sociální dávky, rodinná politika apod.), sociální pojištění (důchody, nemocenské, apod.), oblast zaměstnanosti (trh práce, podpora zaměstnanosti, zahraniční zaměstnanost apod.), pracovněprávní legislativa, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, rovné příležitosti pro ženy a muže (genderová problematika), migrace a integrace cizinců, evropská integrace a oblast čerpání finanční pomoci z fondů Evropské unie (EU). |
 |
|
 |
Obec Šťáhlavy leží 14 km jižně od města Plzně v údolí řeky Úslavy. První písemná zmínka o šťáhlavské obci pochází z roku 1239, kdy daroval obec král Václav I., syn Přemysla Otakara I., kostelu sv. Vavřince při Hradu Plzni výměnou za osadu Benešovice u Stříbra. |
 |
Město Kaznějov leží v Plzeňském kraji, v okrese Plzeň-sever a žije v něm přibližně 3100 obyvatel. První zmínka v písemných pramenech v souvislosti se založením cisterciáckého kláštera v Plasích v polovině 12. století. Klášter fakticky vznikl v roce 1145 a příchodem mnichů a s tímto datem nerozlučně souvisí i historická existence Kaznějova. |
 |
Městský obvod Plzeň 1 vznikl jako správní jednotka v roce 1981 v období rozsáhlé bytové výstavby a tím i přílivu nových obyvatel. Dnes je plzeňskou "Jedničkou" v počtu obyvatel (více než 50 tisíc), čistotou ovzduší, rozlohou sídlišť bytových domů, počtem rybníků a rozsáhlým rekreačním zázemím. Městský obvod se nachází v severní části Plzně a proto je někdy také nazýván Severním předměstím. Zahrnuje území staré městské čtvrti Roudná a původně samostatné obce Bolevec s osadami Bílou Horou a Košutkou, doplněné později vilovou zástavbou Lochotína a pak postupně propojené sídlišti Lochotín, Bolevec, Košutka a Vinice. |
 |
Plzeňský kraj pečuje o komplexní rozvoj území a o potřeby svých občanů, zejména o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče, o uspokojování potřeby ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, výchovy a vzdělávání, kultury a ochrany veřejného pořádku. |
 |
Městský obvod Plzeň 3 je svojí rozlohou 3 546 ha jedním z největších plzeňských obvodů. Počet obyvatel k 1. 1. 2012 činil 50 312. Obvod slučuje jak historickou část města, tak části historicky mladší jako jsou Bory, Doudlevce, Skvrňany, Nová Hospoda, Zátiší, Valcha či Radobyčice. |
 |
Nadace 700 let města Plzně podporuje projekty směřující k rozvoji a obnově města Plzně, jejichž cílem je zlepšení životních podmínek obyvatel města a jeho propagace. Jejím cílem je vytvářet dobré předpoklady pro další rozvoj města, jeho vzhledu a pestřejší nabídky kulturních, sportovních, společenských, humanitárních a dalších aktivit.
|
 |
Obec Vejprnice (s původním názvem Ojprnice) vznikla v 2. polovině desátého století. První zmínka se datuje v roce 993 v souvislosti se zakládáním břevnovského kláštera knížetem Boleslavem II., z podnětu pražského biskupa Vojtěcha z rodu Slavníkovců a se souhlasem papeže Jana XV. Roku 1235 bylo privilegium potvrzeno králem Přemyslem Otakarem II. |
 |
Město Plzeň je dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, městem statutárním členěným na městské obvody. Dle Statutu města Plzně, v platném znění, se území města člení na 10 městských obvodů. Městský obvod Plzeň 2 - Slovany tvoří místní části - Božkov, Doudlevce (část), Hradiště, Koterov, Lobzy (část) a Východní předměstí (část). |
 |
Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". |
 |
Obec Litohlavy ležící v nadmořské výšce cca 400 m naleznete v údolí Oseckého potoka, asi 3,5 km severozápadně od Rokycan a necelých 20 km od krajského města Plzně. Přínosem pro obec je bezesporu i 1 km vzdálený sjezd z dálnice D5 Praha - Plzeň. Významnou dominantou Litohlav, dobře viditelnou ze všech stran, je poutní kaple Navštívení Panny Marie, nacházející se nedaleko obce na pahorku Vršíček, vysokém 431 nad mořem. Tento kostel se třemi věžičkami postavila obec Rokycanská v letech 1744 - 1747 jako vděk za ochránění města od moru, který zuřil v letech 1680, 1689 a 1713 a který tehdy Rokycany ušetřil. |
 |
Rokycany se nachází zhruba 20 km východně od Plzně na důležité železniční trati Cheb - Plzeň - Praha. Těsně kolem města také prochází dálnice D5 vedoucí z hlavního města na hraniční přechod Rozvadov a dále do Německa. Díky těmto dvěma dopravním tepnám mají Rokycany vynikající spojení. Město je zasazeno do překrásné nevelké kotliny v nadmořské výšce 362 m. Ta je z jihu obepínána pohořím Brd a ze severu džbánskou vrchovinou a pohořím Křivoklátskorokycanského pásma. Místní dominanty tvoří tři vysoké vrchy - nejmohutnější Žďár následovaný Kotlem a Čilinou. Založení města sahá do 10. století, v dnešní době má bezmála 15 000 obyvatel. |
 |
Počátky osídlení území dnešního Tymákova sahají daleko do minulosti - až do neolitu (mladší doby kamenné), tedy do období kolem 5ti tisíc let př.n.l.. Další intenzivní vlna osídlení prošla touto oblastí v době bronzové, kdy se zde usadil lid mohylové kultury, a v 7. století n.l. byla toto území osídleno Slovany. Vznik samotné obce Tymákov se pak datuje rokem 1379, kdy je uváděna Timakov willa. O původu názvu obce existuje několik domněnek i legend, nejpravděpodobnější verzí však je, že název pochází z osobního jména Týma - tedy Tymákův dvůr. |
